KLAN 27 - březen 1999

Když se poslední dobou dívám na vývoj trhu časopisů s CD-ROM přílohami, polévá mě horko. Ty tam jsou doby, kdy se zavedení CD přílohy herního časopisu zdálo jako pošetilý a sebevražedný plán bez šance na úspěch. Nadšení vydavatelů ze zisků z prodeje CD příloh montovaných na časopisy převýšilo snad jenom nadšení čtenářů z pravidelného přísunu nových demoverzí, nepřeložených návodů a pirátských trainerů s příležitostnými viry. A tak tomu bylo ještě do nedávné doby. Teď už ale nestačí jedno cover-CD, proč ne rovnou dvě nebo tři? Ne snad proto, že by to čtenáři úpěnlivě vyžadovali, ale prostě proto že konkurenční boj je neúprosný. Ale ani to nestačí – demoverze jsou pro sraby, kdo nemá na svém cover CD minimálně jednu plnou starou hru, nepatří do klubu. I to už je ale minulost – teď už se budou na cover CD počítačových časopisů montovat hry staré maximálně půl roku. Proč ne – peníze pro nás nehrají roli a konkurenci tím vytřeme zrak. Už vidím budoucnost tohoto trendu, který je mimochodem ve světě naprosto ojedinělý – v příštím tisíciletí se budou hry vyrábět výhradně pro potřeby (tuzemských) počítačových časopisů, jejichž čtenáři budou platit jejich vývoj. A rok potom, co se hra objeví na CD příloze časopisu, možná vydavatelé něco utrousí do distribuční sítě. Nereálné? Počkejte pár let.

K čemu taková úvaha hned na začátku? Můžete ji brát jako postesknutí, jako zamyšlení anebo jako omluvu. Už když jsme více než před dvěma lety začali vydávat KLAN, dělali jsme to s přesvědčením, že nechceme, nemůžeme a nebudeme konkurovat „regulérním“ počítačovým časopisům. Jak moudré rozhodnutí to tenkrát bylo – abychom udrželi krok, museli bychom dnes rovněž investovat statisíce do licencí počítačových her. Není žádným tajemstvím, že by to při nákladu KLANu a velikosti jeho čtenářské obce znamenalo nutnost vydat se na cestu zločinu. Proto se na nás nezlobte, když na KLANu nenajdete žádné plné hry – zbrusu nové, ani ty staré. A když ještě nějakou dobu nebudeme nějak radikálně zvyšovat počet CD. Naštěstí – KLAN je a bude vždycky něco trochu jiného.

Jak jiného? Uznejte sami – kolik časopisů vám nabídne reportáž z premiéry nejúchylnějšího filmu století a metly na intelektuály, na kterém se režijně podíleli tři jeho nejúchylnější redaktoři. A navíc – ve filmu Marka Dobeše I Was a Teenage Intellectual herecky zazářil mimo televize č. 2 v podání Jirky Pavlovského i František Fuka, který je rovněž autorem skvělé hudby, která tuhle filmovou lahůdku doprovází. KLAN 25 jsme věnovali fenoménu intelektuálů, dnes vám vedle reportáže nabídneme sestřih z premiéry a rovněž remix hudby samotného Fuky (to není myšleno pejorativně, je to jako kdybyste řekli samotného Bacha nebo Mozarta). V kolika časopisech se můžete podívat na ukázky z nových filmů – těch které jsou právě teď v našich kinech a těch, které se tam teprve chystají? A co hudební ukázky u sbírky recenzí nejnovějších hudebních CD? A co takhle pár hudbiček u recenzí počítačových her (dnes si nenechte ujít zejména písničku Nothing in the World u recenze totálně pohodového simulátoru Snow Wave: Avalanche)? Anebo je libo vyrazit za kulturou? Prosím – náš interaktivní kulturní přehled s pražskými programy na březen je plně k vašim službám.

A co dalšího jsme pro vás na tenhle měsíc přichystali? Prostudujte si kolekci našich hratelných demoverzí, které obsahují takové lahůdky jako poslední, „aliení“ demo chystané bomby Aliens vs Predator, speciální úroveň do hry roku: Half-Life anebo demoverzi dnes recenzované hry Turok 2: Seeds of Evil, která změní váš dosavadní pohled na dinosaury a na jejich krev a vnitřnosti (speciálně po použití zbraně přezdívané mozkodlab aka přenosný lobotomizér – více se dozvíte v recenzi).

Tentokrát se ale nebudu dál rozepisovat o obsahu tohoto čísla, jak už je na tomto místě zvykem. Hlavní myšlenku jsem úspěšně vykonstruoval a dotáhl do snesitelného závěru, na ty nejzajímavější věci jsem vás upozornil a ty ostatní si budete muset najít sami. Víte přece, že není nic horšího než dlouhé, nudné úvodníky. Doufám, že se vám KLAN 27 bude líbit.

Jan Eisler